Diabetes a já

Přeskočit na hlavní navigaci

Edukace diabetika 2. typu

Vydáno: 01.02.2011 06:00 , Autor: Prof. MUDr. Milan Kvapil, CSc., MBA

Průměrný občan ví o existenci cukrovky, vždyť zajisté někdo z jeho okolí, příbuzných, známých či spolupracovníků cukrovkou trpí.

související témata: Diabetologie

Váš prohlížeč nepodporuje flash.

 
kvapil.jpgNicméně  jeho bližší  vědomosti o  této  chorobě  se omezují obvykle na fakt, že se musí držet dieta, případně brát léky či píchat inzulín, a že může tato nemoc vést k některým komplikacím. 
 
V té chvíli, kdy takovému to občanovi lékař sdělí jeho diagnózu jeho vlastní cukrovky, se
tento, do té doby naprosto okrajový problém, stává centrem jeho světa. 
  
Je  totiž stále a stále nutno opakovat a zdůrazňovat, že zejména nemocný sám o sobě  je  ten,kdo rozhoduje o tom, jak bude nutno jeho chorobu léčit, jak se bude cítit, k jakým komplikacím povede. 

Lékař  mu  bude  rádcem,  může  mu  ukázat  cestu,  doporučit  nejlepší  způsob  léčby,
pravidelně kontrolovat jeho zdravotní stav a dbát na včasné odhalení hrozících komplikací. 
 
Nicméně, u lékaře je diabetik průměrně 1 - 4 x ročně. Po celou ostatní dobu je však sám
se sebou, se svou chorobou. Je tedy on tím, kdo rozhoduje o úspěchu či neúspěchu léčby.
Toto  konstatování  však  platí  pouze  v  tom  případě,  že  lékař  naváže  s  nemocným  pozitivní
kontakt,  že  se mu podaří předat nemocnému právě  takový díl  informací,  které  tento nemocný potřebuje  k  tomu,  aby  sám  svou  chorobu  zvládnul,  aby  si mohl  poradit  v  životních  situacích standardních i nestandardních, a aby věděl, kdy již sám nemůže pokračovat dále, kdy se tedy  musí  obrátit  na  lékaře. 

Tato  výuka,  tento  přenos  informací  od  lékaře  k  nemocnému,  toto vzdělávání popisujeme jedním slovem - edukace. 
 

  • Edukace  je  naprostý  základ,  na  kterém  teprve  můžeme  stavět  naši  léčbu.  Trochu příměrem lze říci, že léčba diabetika needukovaného je to samé, jako stavba chrámu od špičky.Myslím,  že  takový  chrám  nelze  běžnými  postupy  postavit. 
  • Po  stanovení  diagnózy  diabetes mellitus by se měl nemocný u ošetřujícího lékaře dozvědět vše základní, ale nejen základní, co potřebuje  k  úspěšnému  vyrovnání  své  poruchy  látkové  výměny,  ke  kompenzaci  své  choroby.
  • Jsou znalosti základní, důležité, s těmito se musí nemocný seznámit nejdříve, a jsou znalosti ne méně důležité, ale nemocný  se  s nimi může  seznámit až  v dalších  fázích  léčby  jeho nemoci, protože  jsou  jakousi  nadstavbou,  která  mu  umožňuje  získat  příjemný  pocit  schopnosti vyrovnávat se i s méně častými záludnostmi jeho choroby. 

 
V každém případě by při edukaci nemocného mělo být respektováno základní pravidlo -
informace musí  být  podávány  ve  formě  jednoduché,  srozumitelné,  nesmí  jich  být  při  jednom "sezení" podáno více, než je nemocný si schopen (ale i ochoten) zapamatovat. Forma je různá.
Základní formou výuky zůstává, a doufám že i dlouho zůstane, mluvené slovo. Slovní výklad je
vhodné  doplnit  názorným  předvedením  -  grafem,  obrázkem. K  opakování  doma  (ne  vždy má však  nemocný  zájem)  připravíme  nemocnému  tištěné materiály,  kterých  je  nyní  dost,  vesměs velmi kvalitních. 
 
S problémem srozumitelnosti předávané informace, tj. edukace, úzce souvisí individuální
přístup  k  nemocnému.  Je  nezbytné  diferencovaně  přistupovat  ke  každému  nemocnému  s
ohledem  na  jeho  compliance,  vzdělání,  intelekt,  věk  a  zkušenosti.  Ke  každému  (tedy  skoro každému)  konání  máme  jakýsi  motiv.  Motivace  je  hlavní  silou,  která  nás  vede  k  činnosti.

Motivace může být pozitivní

  • třeba slíbení odměny, sladké, či kyselé

ale také negativní

  • třeba hrozba trestu, i když i ten může být také pro někoho sladký 

Diabetologové říkají, že je škoda, že  cukrovka  nebolí. 

Není  to  projev  zlé  vůle,  škodolibosti,  naopak,  je  to  ve  zkratce  vyjádřený základní  problém  léčby  diabetes mellitus.  I  jen  lehce  až  středně  zvýšená  glykémie  ohrožuje nemocného  vznikem a  rozvojem pozdních  komplikací diabetu. Nemocný  však nijak necítí  toto mírné zvýšení glykémie. Proto jej vlastně nic nenutí, aby se snažil dosáhnout lepší kompenzace.

Je  na  lékaři,  aby  velmi  citlivě  nemocnému  sdělil,  jak  závažně  může  cukrovka  ovlivnit  život
nemocného v blízké i vzdálenější době, a jak je důležité, aby dobrou kompenzací předešel těmto trvale hrozícím komplikacím. 
 
Pokud  se  vše  zdaří  a  nemocný  přijme  myšlenku,  že  cílem  jeho  a  diabetologova společného snažení je optimální kompenzace jeho cukrovky, a dosažení tohoto stavu může na
nejmenší  možnou  míru  snížit  pravděpodobnost  vzniku  komplikací,  lze  hovořit  o  tom,  že  se podařilo jak pozitivně (chce žít dlouho a zdravě) tak i negativně (nechce mít svůj život omezen závažnými komplikacemi) motivovat. Cílem společného snažení  lékaře a  jeho pacienta  je  tedy dosáhnout jakéhosi vyrovnání se s chorobou v mysli nemocného, přijetí léčebných opatření za svá. 

 
K  vyšší  účinnosti  našeho  edukačního  snažení  přispěje,  stanovíme  li  si  jasný program
pro  nemocného  s  cílem,  kterého  chceme  dosáhnout.  To  jest  například  -  pro  určitého
nemocného mám  stanoveno,  že  jej  chci  seznámit  se  základními pojmy, dietou a péčí o nohy.
Spolupráci nemocného podpoříme, sdělíme  li  i  jemu,  jaké  jsou konkrétní cíle  léčby  - nemocný bude mít orientaci v hodnotách glykémie, glykohemoglobinu apod., zároveň využijeme přirozené lidské touhy k soutěžení - nemocný se tak může snažit mnohem více o překonání konkrétního "rekordu"  (zlepšení glykémie), než pokud má pouze mlhavé  informace o  tom,  že má glykémii nebo glykohemoglobin vyšší nebo neuspokojivý. 
 

 Kvalitně  prováděná  edukace  nemocného  motivuje,  kvalitně  prováděná  edukace
zohledňuje  individualitu  nemocného,  je  srozumitelná,  názorná  a  prováděna  dlouhodobě  podle jasného  programu  s  určitým  cílem,  v  programu  pak  pamatuje  na  opakování  resp.  kontrolu znalostí pacienta. 

Zdroj: www.diaplzen.cz

Průměrné hodnocení 81%
1 z 5 2 z 5 3 z 5 4 z 5 5 z 5
Hodnotilo 135 čtenářů.
Ohodnoťte článek
1 z 5 2 z 5 3 z 5 4 z 5 5 z 5

Diabetes a já doporučuje

Napište svůj názor

Poslední příspěvky:

-
opravdu si myslím, že základem je edukace, vytvoření správného vztahu pacient-lékař, motivace a pak...
20.2.2011 9:48:38Adamko
Re: cukrovka
To máte štěstí.
1.2.2011 15:38:04Bobina
...
u nas ma jen tatka nabeh tak snad se mi to vyhne
1.2.2011 14:08:48Nenulda
cukrovka
S cukrovkou naštěstí nemáme zatím v rodině žádnou zkušenost, ale kdyby náhodou....,tak se člověk...
1.2.2011 12:24:49ginebra
škoda, že
cukrovka nebolí, a pořádně!!!!! Mnoho lidí nevědělo a nezačalo se ani léčit.
1.2.2011 7:58:17kmotra
škoda že cukrovka nebolí .......
a proto ji mnozí podceňují, ale ona časem zaútočí. Vím o tom své. Proto - nepodceňujte tuto...
1.2.2011 6:31:21mirekb
Re: cukrovka
nebo podceňuje
8.12.2010 0:09:21vopis
cukrovka
nebolí-to je někdy zásadní problém! Hodně lidí se proto neléčí
1.12.2010 21:36:18Tereza7
článek
pěkný článek
1.12.2010 13:13:24Karolína
.
hezky napsaný
29.11.2010 23:07:07sazik57
Vstup do diskuse
Novinky





Odeslat
Přihlášení

Nejste-li dosud registrovaným uživatelem, můžete se zaregistrovat zde.

Přihlásit
Testování
Registrovat Přihlásit
Anketa

Nosíte DIA obuv?

DIA obuv znamená nejen komfort pro Vaše nohy, ale zároveň prevenci vzniku komplikací. Nosíte takovou obuv?

Váš prohlížeč nepodporuje flash.