Edukace diabetika 2. typu
Vydáno: 01.02.2011 06:00
, Autor: Prof. MUDr. Milan Kvapil, CSc., MBA
Průměrný občan ví o existenci cukrovky, vždyť zajisté někdo z jeho okolí, příbuzných,
známých či spolupracovníků cukrovkou trpí.
související témata:
Diabetologie
Nicméně jeho bližší vědomosti o této chorobě se omezují obvykle na fakt, že se musí držet dieta, případně brát léky či píchat inzulín, a že může tato nemoc vést k některým komplikacím.
V té chvíli, kdy takovému to občanovi lékař sdělí jeho diagnózu jeho vlastní cukrovky, se
tento, do té doby naprosto okrajový problém, stává centrem jeho světa.
Je totiž stále a stále nutno opakovat a zdůrazňovat, že zejména nemocný sám o sobě je ten,kdo rozhoduje o tom, jak bude nutno jeho chorobu léčit, jak se bude cítit, k jakým komplikacím povede.
Lékař mu bude rádcem, může mu ukázat cestu, doporučit nejlepší způsob léčby,
pravidelně kontrolovat jeho zdravotní stav a dbát na včasné odhalení hrozících komplikací.
Nicméně, u lékaře je diabetik průměrně 1 - 4 x ročně. Po celou ostatní dobu je však sám
se sebou, se svou chorobou. Je tedy on tím, kdo rozhoduje o úspěchu či neúspěchu léčby.
Toto konstatování však platí pouze v tom případě, že lékař naváže s nemocným pozitivní
kontakt, že se mu podaří předat nemocnému právě takový díl informací, které tento nemocný potřebuje k tomu, aby sám svou chorobu zvládnul, aby si mohl poradit v životních situacích standardních i nestandardních, a aby věděl, kdy již sám nemůže pokračovat dále, kdy se tedy musí obrátit na lékaře.
Tato výuka, tento přenos informací od lékaře k nemocnému, toto vzdělávání popisujeme jedním slovem - edukace.
-
Edukace je naprostý základ, na kterém teprve můžeme stavět naši léčbu. Trochu příměrem lze říci, že léčba diabetika needukovaného je to samé, jako stavba chrámu od špičky.Myslím, že takový chrám nelze běžnými postupy postavit.
-
Po stanovení diagnózy diabetes mellitus by se měl nemocný u ošetřujícího lékaře dozvědět vše základní, ale nejen základní, co potřebuje k úspěšnému vyrovnání své poruchy látkové výměny, ke kompenzaci své choroby.
-
Jsou znalosti základní, důležité, s těmito se musí nemocný seznámit nejdříve, a jsou znalosti ne méně důležité, ale nemocný se s nimi může seznámit až v dalších fázích léčby jeho nemoci, protože jsou jakousi nadstavbou, která mu umožňuje získat příjemný pocit schopnosti vyrovnávat se i s méně častými záludnostmi jeho choroby.
V každém případě by při edukaci nemocného mělo být respektováno základní pravidlo -
informace musí být podávány ve formě jednoduché, srozumitelné, nesmí jich být při jednom "sezení" podáno více, než je nemocný si schopen (ale i ochoten) zapamatovat. Forma je různá.
Základní formou výuky zůstává, a doufám že i dlouho zůstane, mluvené slovo. Slovní výklad je
vhodné doplnit názorným předvedením - grafem, obrázkem. K opakování doma (ne vždy má však nemocný zájem) připravíme nemocnému tištěné materiály, kterých je nyní dost, vesměs velmi kvalitních.
S problémem srozumitelnosti předávané informace, tj. edukace, úzce souvisí individuální
přístup k nemocnému. Je nezbytné diferencovaně přistupovat ke každému nemocnému s
ohledem na jeho compliance, vzdělání, intelekt, věk a zkušenosti. Ke každému (tedy skoro každému) konání máme jakýsi motiv. Motivace je hlavní silou, která nás vede k činnosti.
Motivace může být pozitivní
-
třeba slíbení odměny, sladké, či kyselé
ale také negativní
-
třeba hrozba trestu, i když i ten může být také pro někoho sladký
Diabetologové říkají, že je škoda, že cukrovka nebolí.
Není to projev zlé vůle, škodolibosti, naopak, je to ve zkratce vyjádřený základní problém léčby diabetes mellitus. I jen lehce až středně zvýšená glykémie ohrožuje nemocného vznikem a rozvojem pozdních komplikací diabetu. Nemocný však nijak necítí toto mírné zvýšení glykémie. Proto jej vlastně nic nenutí, aby se snažil dosáhnout lepší kompenzace.
Je na lékaři, aby velmi citlivě nemocnému sdělil, jak závažně může cukrovka ovlivnit život
nemocného v blízké i vzdálenější době, a jak je důležité, aby dobrou kompenzací předešel těmto trvale hrozícím komplikacím.
Pokud se vše zdaří a nemocný přijme myšlenku, že cílem jeho a diabetologova společného snažení je optimální kompenzace jeho cukrovky, a dosažení tohoto stavu může na
nejmenší možnou míru snížit pravděpodobnost vzniku komplikací, lze hovořit o tom, že se podařilo jak pozitivně (chce žít dlouho a zdravě) tak i negativně (nechce mít svůj život omezen závažnými komplikacemi) motivovat. Cílem společného snažení lékaře a jeho pacienta je tedy dosáhnout jakéhosi vyrovnání se s chorobou v mysli nemocného, přijetí léčebných opatření za svá.
K vyšší účinnosti našeho edukačního snažení přispěje, stanovíme li si jasný program
pro nemocného s cílem, kterého chceme dosáhnout. To jest například - pro určitého
nemocného mám stanoveno, že jej chci seznámit se základními pojmy, dietou a péčí o nohy.
Spolupráci nemocného podpoříme, sdělíme li i jemu, jaké jsou konkrétní cíle léčby - nemocný bude mít orientaci v hodnotách glykémie, glykohemoglobinu apod., zároveň využijeme přirozené lidské touhy k soutěžení - nemocný se tak může snažit mnohem více o překonání konkrétního "rekordu" (zlepšení glykémie), než pokud má pouze mlhavé informace o tom, že má glykémii nebo glykohemoglobin vyšší nebo neuspokojivý.
Kvalitně prováděná edukace nemocného motivuje, kvalitně prováděná edukace
zohledňuje individualitu nemocného, je srozumitelná, názorná a prováděna dlouhodobě podle jasného programu s určitým cílem, v programu pak pamatuje na opakování resp. kontrolu znalostí pacienta.
Zdroj: www.diaplzen.cz
Napište svůj názor
Poslední příspěvky:
-
opravdu si myslím, že základem je edukace, vytvoření správného vztahu pacient-lékař, motivace a pak...
| 20.2.2011 9:48:38 | Adamko |
Re: cukrovka
To máte štěstí.
| 1.2.2011 15:38:04 | Bobina |
...
u nas ma jen tatka nabeh tak snad se mi to vyhne
| 1.2.2011 14:08:48 | Nenulda |
cukrovka
S cukrovkou naštěstí nemáme zatím v rodině žádnou zkušenost, ale kdyby náhodou....,tak se člověk...
| 1.2.2011 12:24:49 | ginebra |
škoda, že
cukrovka nebolí, a pořádně!!!!! Mnoho lidí nevědělo a nezačalo se ani léčit.
| 1.2.2011 7:58:17 | kmotra |
škoda že cukrovka nebolí .......
a proto ji mnozí podceňují, ale ona časem zaútočí. Vím o tom své. Proto - nepodceňujte tuto...
| 1.2.2011 6:31:21 | mirekb |
Re: cukrovka
nebo podceňuje
| 8.12.2010 0:09:21 | vopis |
cukrovka
nebolí-to je někdy zásadní problém! Hodně lidí se proto neléčí
| 1.12.2010 21:36:18 | Tereza7 |
článek
pěkný článek
| 1.12.2010 13:13:24 | Karolína |
.
hezky napsaný
| 29.11.2010 23:07:07 | sazik57 |
Vstup do diskuse